27.2.2004 !!!Už je to tady - konečně všechny fotky!!!
                                                                                                         (kliknětě si prosím na datumy)

14.11.2003 Tak začínáme!!! Letíme z Prahy(8:40) do Vídně(9:40) letadlem Fokker 70 a pak (11:00) Boeingem 777 do Melbournes mezipřistáním v Kuala Lumpur (Malajsie). V cíli naší pozdní svatební cesty by jsme měli být druhý den (15.11.) v 16:30, ale již australského času. Další pravidelně nepravidelný zprávy  od protinožců (pokud to zprovozníme i hlavou dolů :)
 

16.11.2003 Dnes piseme prvni zaznam do naseho denicku z Australie. Cesta probehla hladce, byla sice predlouha a unavna, ale bez nehod. Batohy jsme vybalovali pri kontrolach 2x. Ve Vidni, kde byly podezrele kovove formicky na rakvicky a pak v Melbourne, kde nam prohrabali leky, jestli mezi nimi nepasujeme nejake drogy [nebyl to moc prijemny pocit]. Hned prvni den jsme byli na male prochazce a videli jsme barevneho papouska, jak sedi na strome. Nemohli jsme se zbavit pocitu, ze nekomu uletel z klece.Dnes jsme na prochazce v parku videli nekolik velikych bilych Kakadu. Nejvetsi zazitek ale mame ze stada klokanu, kteri ziji volne v Churchill parku.

17.11.2003 Treti den je kriticky a tak jsme relaxovali. Rano byl shopping, museli jsme koupit adapter do zasuvky, maj tady tri sikmy diry [asi jako v Anglii], aby se mohl holit fous a  tocit vlasky. Bylo 33 stupnu, tak jsme vycistili bazen a valeli se u nej. Vecer jdeme do parku za nasema kamosema, tri urvany velky bili papusci Kakadu.

19.11.2003 Vcera rano jsme byli v cestovni kancelari si vybrat zajezd na koralovy utes v Queenslandu. Chceme se tam potapet. Po chvilce vybirani se podarilo a v sobotu odletame na tyden do Airlie beach, oblibeneho prazdninoveho mista Aussies [australanu] a kde je take Great Barrier Reef, raj vsech potapecu. Poridili jsme si SIM kartu mistniho operatora [Telstra], volani vyjde levneji. Muzete tak posilat pozdravy na cislo: 0061400039921. Pak jsme byli odvezeni na plaz, kde se jeden drzy racek snazil klovnout Radu do palce u nohy. More [Indicky ocean] ale bylo kupodivu studene, tak jsme se jen vyhrivali na pisku. Meli jsme zde prvni chips [hranolky] a byli vyborne. Dnes rano byl shopping ve zdejsi  trznici Carribean garden. Je to asi jako Holesovicka trznice, ale vse pod jednou velkou strechou, spousta levnych a zajimavych vecicek a bajecna atmosfera, prodavaci se prekrikovali ve vychvalovani sveho zbozi. Bylo desny vedro [36 C], tak jsme si pak uchozeny nozky chladili v bazenu.

21.11.2003 Vcera jsme jeli vlakem do Melbourne, kde jsme se nejdriv zastavili v Informacich hned u hlavniho nadrazi nabrat letaky, aby jsme mohli naplanovat dalsi vylety po narodnich parcich statu Victorie. Informace jsou tady ve dvouch patrech a perfektne vybavene, takze mame z ceho vybirat a nevime ted kam driv. Pak jsme si prosli centrum, najedli se v China Townu [china uz nam leze krkem] a koukali na krasnou vyzdobu v obrovskych obchodnich domech. Nejvetsi zazitek dne ale byl v cukrarne, kde na jezdicim pasu jeli cokoladovy bonbony a Rada s Karolinou [sestrenice] je s rozzarenyma ocima mlsne vybirali do kosicku. Dnes jsme stravili den opet na shoppingu, v udajne nejvetsim obchodnim centru na jizni polokouli, v Chadstonu. Uz toho chozeni po kramech  mame ale dost, zitra si zacneme konecne poradne uzivat prirody, a to rybicek na koralovem utesu. Cestou domu jsme se jeste zastavili v pujcovne aut v mestecku Oakleigh, byla hodne levna, jmenovala se rent a bomb a taky podle toho vypadala. Auta stary vraky, pujcovali je jen po Melbourne, dal by asi nedojeli. V parku u pujcovny chodili v trave velky sedivy papousci Galah s ruzovou hlavickou, ktery jsme jeste nevideli a tak jsme z nich byli opet nadseni a honili je po parku s fotakem a kamerou. Vecer musime balit, hlavne plavky, bryle a snorchl a zitra letime na tyden do Queenslandu. Dalsi zapis do denicku tudiz az za tyden, pokud nas nespolkne zralok.

***Tak uz jsme zase v Melbourne, bylo to krasne, nic nas nesezralo, jsme plni zazitku a tak pekne od zacatku***

22.11.2003 Museli jsme brzo vstavat, nebot na letiste je to asi 50 minut a letelo nam to v 10:00. Meli jsme mensi komplikace pri odbaveni, kdy jsme v batohu do letadla zapomneli manikuru a 2 kapesni noziky, ktere samozrejme bystry rentgen odhalil. Kontrola ale byla hodna a misto na Guantanamo za Al-kaidou nas poslali jeste jednou na odbaveni. Let pak probehl normalne a po prestupu v Brisbane jsme dosedli na letiste v Proserpine. Takove letiste jsme dosud videli jen v dobrodruznych filmech, jeden baracek, pristavaci plocha, vedro a palmy. Bus nas po hodince vyklopil pred hotelem"Club Crocodile"v mestecku Airlie beach, kde budeme ubytovani po nasledujicich 7 dni. Po prihlaseni, ubytovani a dlouhem, ale uspesnem boji s klimatizaci jsme se vydali na pruzkum okoli. Hned pred hotelem nas zaujala dopravni znacka"Zakaz parkovani, krmeni ptaku v 16:00'. Jelikoz se blizila ctvrta, okolni stromy jiz byly obsypany pestrobarevnymi papousky. Za chvilku jim cisnik z hotelu naserviroval na stribrnem podnosu kasicku z chleba, medu a vody. Pak uz jen papousci spokojene dlabali, vriskali a obcas na nas pristali. Kdyz uz jsme jich meli plny zuby a papousci plna bricha, pokracovali jsme v ceste do mesta. Zde jsme si prosli hlavni tridu s obchody hlavne pro turisty, nabrali prospekty o vyletech a sli zase zpatky. Pak uz jsme jen relaxovali v hotelovem bazenu a virivce s teplou vodou.

23.11.2003 Cele dopoledne jsme vyrizovali veci potrebne k potapecskemu kurzu[lekarska prohlidka, spousty papiru a podpisu]. Odpoledne jsme byli v male ZOO, kde jsme potkali dva Cechy, koukali na show s krokodyly, krmili klokany a emu, drbali dinga a hlavne jsme poprve videli koalu a take jsme si ho mohli pochovat. Hned jsme si ho zamilovali, dostal se na prvni misto pred papousky. Je moc pritulny a krasne voni po eucalyptu. Dal jsme vyrazili na pochod malym narodnim parkem ke koralove plazi. Po ceste jsme videli v tunce asi 2m spiciho hada a velkou cernou slepici s cervenou hlavou. Beach byla moc hezka, byla jen z malych ulamanych koralu, ktere byly omlety vodou a byl z ni vyhled na okolni ostrovy. Vecer jsme se zase vylozili u bazenu.

24.11.2003 Prvni skolni den potapecskeho kurzu. Rano teorie a testy v ucebne, odpoledne praxe v bazenu. Vecer jsme si udelali prvni australske barbeque, grily jsou zde skoro v kazdem parku, jsou elektricke, kazdy den ciste a zadarmo.

25.11.2003 Druhy skolni den, rano bazen, odpoledne ucebna a uspesny zaverecny test. Timto jsou z nas polovicni potapeci.

26.11.2003 Treti den kurzu, brzo rano vyrazime lodi na vycvik na otevrenem mori. Kotvime u ostrova, absolvujeme dva 1/2 hodinove ponory do 8m, pod vodou jsou krasne rybicky a koraly. Z lode krmime velke placate ryby a jednu obrovskou, ktera se jmenuje "maori". V dalce jsme zahledli ve vlnach krunyr velke morske zelvy. Vecer oblibene BBQ.

27.11.2003 Ctvrty den kurzu, tri ponory do 14m a jsou z nas potapeci s certifikatem[ponor do 18 m], dal uz se muzeme potapet sami. More bylo trochu zkalene od vln, ale i tak jsme si opet uzili pestreho podmorskeho zivota.

28.11.2003 Celodenni vylet na Great Barrier Reef, cesta lodi, ktera trvala asi 2 hodiny po otevrenem mori nam ale ubehla rychle diky velkym vlnam, houpajici se lodi a naslednemu postupnemu zvraceni asi pulky cestujicich. Nam se tyto problemy nastesti vyhnuly. Na reefu bylo more ale klidnejsi, tak jsme si mohli v klidu uzivat snorchlovani, pozorovani nadherneho zivota na koralech a projizdky miniponorkou. Cestou zpatky jsme jeste stihli tesne pred zavrenim prohlidku Sharkshow v Airlie beach, kde meli chlazeneho 4 metroveho zraloka-lidozrouta.

29.11.2003 Baleni, cesta letadlem, vecer uz v Melbourne.

30.11.2003 Celodenni vylet do City, dopoledne jsme chodili po obrovskem trzisti Victorian Qeens Market, opet takova Holesovicka trznice. Po obede v indickem stylu jsme se projeli lodi po rece Yarre, ktera proteka stredem Melbourne a je z ni krasny vyhled na centrum a mrakodrapy. Jeste jsme se stihli projit po nabrezi reky a navstivit obrovske kasino, ktere bylo plne gambleru z Asie. Zkusili jsme take stesti a ejhle, 1$ jsme rozmnozili o dalsich 20. Jelikoz je ale dobre v nejlepsim prestat, vyhru jsme projedli a propili a vydali se na cestu domu.

1.12.2003 Rano jsme si konecne zase prispali a pak jsme jeli autobusem do centra Dandenongu, coz je ctrvt, nebo spis mestecko, ve kterem bydlime. Dandenong patri pod Melbourne, ale je to asi jako kdyby u nas Cecelice byly soucasti Prahy. Je tu velky shopping centrum Plaza, pred kterym je vystaveny nadherny zrestaurovany americky vrtulnik UH-1 Huey z Vietnemske valky, ktery darovali amici mistnimu veteran klubu. Jinak okoli nic moc, driv tam bylo plno malych kramku, ale ty zlikvidovalo obchodni centrum.

2.12.2003 Na zraloky!!! Vlackem do Melbourne a pak po nabrezi reky do Melbourne Aquarium.Vstupne 22$, ale neda se nic delat,videt ziveho zraloka je k nezaplaceni. Akvarium je nadherne, ma tri patra, v hornim sladkovodni rybicky[hlavne kapriky] a bazenek s malymi zraloky a mantami, na ktere se dalo  se shora sahnout. V prostrednim valec s koralovymi rybickami a okolo spoustu druhu meduz a dole obrovske akvarium s velkymi zraloky a mantamy. Nebyli to sice zadny lidozrouti, ale i tak pohled na ne skrz sklo byl desivy. Prostredkem akvaria totiz vedl skleneny tunel, takze tyto monstra  proplouvali tesne kolem nas. Pak tam hupsli potapeci a bylo krmeni, ale zraloci byli asi prejedeni, tak papali jen manty a spousta tunaku a jine male haveti. Z akvaria jsme se presunuli na vyhlidkovy 253 m vysoky mrakodrap Rialto, kde je 57 patro cele prosklene a je odtud videt na cele Melbourne. Nadhera! Pak uz nas bolely nozicky, tak jsme sedli do historicke tramvajeCity Circle[jak z 60. let v Praze], ktera dela okruh centrem. Trva to asi pul hodiny, ale moc jsme toho nevideli, protoze jsme drimali. Docela jsme si odfoukli a to uplne zadarmo!!! Budem to ale muset zopakovat az budeme vice svezi. Na zaver jsme si sli natocit na kameru do vestibulu hotelu Crown[tam co je kasino] uzasnou vanocni show, kde za zvuku vanocni hudby a svetelnych efektu se spousteli ze stropu ruzne mechanicke loutky. Trvalo to asi 5 minut a na zaver nam dost desivy Santa Claus popral krasne vanoce. Opakovali to kazdych 15 minut, tak jsme to videli 3x a pak jsme uz museli jit. Ale vubec se nam nechtelo. Domu jsme taky prisli pekne pozde, ale svickova na nas zbyla.

3.12.2003 V noci byla velka bourka, pekne foukalo a oblohu krizoval jeden blesk za druhym. V TV ukazovali zaplaveny silnice a domy, jeden manik vjel autem do 4m hluboke "kaluze"a jen tak tak vylez, protoze mu nefungovalo el.stahovani okenek. Bylo to od nas asi 50km, coz je pri zdejsich vzdalenostech jen o fous. Ale my jsme na kopci, tak to tady jen poradne zalilo zahradku a doplnilo bazen. Rano[bohuzel brzo] s tetou na nakupu a pak v trznici Carribean garden nakoupovali zase nejake souvenir. Odpoledne jsme dohaneli deficit ze vcerejska-trochu jsme si dachli.

4.12.2003 Jeli jsme se sestrenici Karolinou do mestecka Belgrave, kde ma nastupni stanici historicky vlacek Puffing Billy. Lokomotiva je parni  a tahne za sebou otevrene vagony, ve kterych se smi sedet s nohama vystrcenyma ven. Cele je to asi 4x mensi nez normalne. Spis je to takovy vlacek, co jezdi na Matejske dokola s detma. Ale my jsme dokola nejezdili, misto deti to byli japonci a jeli jsme asi hodinu krasnou australskou prirodou do Lakeside, kde jsme se chteli projit. Bohuzel nas tady stihla prutrz mracen, takze jsme hodinu sedeli pod striskou u barbeque a pozorovali aussie jak se nehorazne cpou. My jsme meli svacinu schovanou v aute pro dalsi vylet. Kdyz jsme jeli zpatky, bylo uz zase hezky. Vyzvedli jsme v aute proviant a vyrazili lesem na Grants picnic area, kde se na nas vrhli nenasytni papousci. Jsou uz tak otrsli, ze si z nas udelali bydylko, lezli nam po hlave a snazili se nam vyrvat pytlik se zrnim z ruky. Nastesti nas vysvobodili japonci, ktery s fotakama a plnyma pytlikama upoutali jejich pozornost. Celkem se na nas vrhli 4 druhy papousku-nami oblibeny bily kakadu, barevne rosely, sedivy Galahove a zeleny no-name. Zpatky jsme sli krasnym destnym pralesem, kde bylo spoustu vysokych kapradin. Nejvetsi zazitek ale byl, kdyz na jedne ceste pred nami sedel mensi klokanek. Vsichni jsme byli tak prekvapeni, ze jsme asi 5 minut na sebe zirali. Az kdyz jsme ho chteli zblizka zvecnit do naseho zvireciho alba, odhopkal v klidu do lesa.

5.12.2003 Opet celodenni vylet do City, ujel nam autobus, tak jsme tvrdli 45 minut na zastavce, ale pak jsme si prosli Melbourne Museum a botanickou zahradu. Muzeum nic moc, hlavne nas znechutilo asi 20 vycpanych papousku, ktery lezeli vedle sebe s nozkama nahore v prosklene vitrine. Jak bazanti u nas po lovu. Nadherna ale byla expozice s australskym narodnim hrdinou, zavodnim konickem  Phar Lapem, kterou jsme shledli i s emotivnim vykladem pro skupinku deti z materske skolky. V botanicke zahrade kvetlo spousta kytek a Rada tam nakopla[jemne samozrejme] drzou cernou labut, ktera nam ukradla vybornou mufinu ze stolu. Vse je to zaznamenano pro Nevahej a toc!

6.12.2003 Den pro nas zacal az po obede, kdyz jsme vyrazili se strycem na Phillip Island. Na ostrov to trva asi 2 hodinky jizdy autem z Melbourne a prijizdi se na nej pres kratky most. Nejdriv jsme pozorovali surfare, jak se snazili povozit na asi 2 metrovych vlnach. Moc jim to ale neslo, bud to bylo malyma vlnama, nebo to byli japonsti turiste. Jelikoz se zadna surfshow nekonala, presunuli jsme se na druhy konec ostrova- Seal Rocks. Jak uz nazev napovida,  atrakci bylo pozorovani tulenu dalekohledem asi na 500m vzdalene velke skale v mori. Cip ostrova je moc hezky, vyhled na Indicky ocean, tristici se vlny o skaliska a vsude litaji a hnizdi urvani rackove. Dost to tam ale fouka. Jeli jsme se proto ohrat do vnitrozemi ostrova, do wildlife parku. Neni sice moc propagovany, ale uvnitr je to bomba. Vsude volne pobihajici klokani a emu, ktery ochotne papaji dobrutky z ruky. Je tam zastoupena prakticky veskera zvirena australskeho kontinentu, az na ptakopyska, na kterem jeste nas po zviratkach lacny zrak nespocinul. V sest zavirali a kdyz nam to oznamili rozhlasem, sebehla se smecka dingu na skale a mohutnym vitim se s nami rozloucili. Zviratek jsme si uzili do sytosti a uz nas cekala hlavni atrakce ostrova-Penguin Parade, neboli vecerni navrat malych tucnaku z more do domecku. Posadili jsme se[dostatecne nabaleni, nebot foukal studeny vitr od more] na malou tribunu u plaze, obklopila nas horda japoncu a cekali co se bude dit. Pomalu se stmivalo a z more zacaly vykukovat hlavicky tucnaku. Za chvili se osmelili a prvni parta vylezla na kraj plaze a sondovala co a jak. Vylekal je ale racek, tak nastal uprk do more. Nekolikrat se to v ruznych variacich opakovalo, az ten nejodvaznejsi tucnak zavelel a cela particka se za hlasiteho povzbuzovani japonskych turistu vydala srandovni kolebavou chuzi pres asi 15m sirokou plaz do travnateho svahu, kde maji sve pelisky. Toto se opakovalo na ruznych mistech plaze. Byla to opravdu PARADA!

7.12.2003 Vylet do  Ballaratu, ve kterem je zachovano puvodni zlatokopecke mestecko z 19. stol. Sovereign Hill. Ocitli jsme se uplne v jine dobe, kolemjdouci byli obleceni v dobovych kostymech, vse pohaneli parni stroje, po ceste jezdilo konske sprezeni s dostavnikem.... Po prohlidce dolu[puvodne az 400m hlubokeho] jsme si zkusili vyryzovat zlaty valoun z potucku, ktery protekal stredem mestecka. Nezbohatli jsme, valoun se nezdaril, ale par zlatych supinek na pamatku se nam po urputnem prosivani povedlo najit.

8.12.2003 Bylo[a bude] desny vedro, tak jsme se valeli cely den u bazenu.

9.12.2003 Dopoledne jsme shaneli po telefonu nejlevnejsi pujcovnu aut, pak jsme byli na navsteve u krajanu a nakonec jsme si vyzvedli auto z pujcovny[dvojmistny Daewoo, vzadu se da spat] a absolvovali prvni samostatnou cestu z centra domu autem po leve strane. Byla to docela zabava, i kdyz bylo nebe bez mracku, sterace byli v permanenci, protoze jak volant, tak i ovladani jsou uplne opacne nez u nas. 6 dni si ted budeme uzivat kras jihozapadni Victorie, hlavne Great Ocean Road a narodni parky. Jelikoz se budeme snazit pohybovat hlavne v mistech bez vymozenosti soucasne civilizace[mimo WC, sprch a hamburgeru], dalsi nove zpravy az 15.12.2003. Tak drzte palce, at ta SUNKA jede!!!

10.12.2003 Rano vyrazime brzo, jedeme podel pobrezi Port Phillip Bay[zaliv, v kterem lezi Melbourne] do mestecka Sorrento. Nadherne plaze, po kolena vody daleko do more [jak u Balatonu], vsude picnic area s BBQ. U jedne zastavujeme a pozorujeme dva maniky, jak na mori provozuji surf s padakem. Fouka docela ostry vitr, tak si to svisti na prkne po mori, najedou na vlnu a pak leti 10 m vzduchem. More je ale studene a kdyz sebou placnou do vody, prestavame jim to zavidet. V Sorrentu nakladame auto na trajekt a prejizdime uzinu do Queenscliffu. Koukame z horni paluby na more a hledame delfiny, zacina ale prset a to asi nemaji radi, takze jsme zadnyho nevideli. Dalsi zastavka je v Torquay, o kterem se rika, ze je hlavnim mestem surfingu. Nejsou vlny a tak jenom pozorujem jakousi surf skolu, jak se placaji na mori. Za mestem uz zacina opravdova Great Ocean Road[GOR], jede se podel pobrezi, kde je spousta vyhlidek na more. Na jednom useku je znacka Koalas next 25km, tak zbystrime a opravdu, v jednom eukalyptovym lesiku zahledneme ve strome podezrelou chlupatou kouli. Brzdy kvili, zpatecka a opravdu na strome sedi koala. A dalsi a dalsi a dalsi. Celkem 4. Moc srandy s nima ale neni, spi, asi jak jsou nadrani listim. Jsou to nasi prvni, ale jak se pozdeji ukaze, taky jedini koalove ve volne prirode. V Apollo Bay odbocujeme do vnitrozemi, jedeme po prasne lesni ceste, zadne auta, jen z travy podel cesty vyletaji barevni papousci a vykukuji klokani. Do zapadleho taboriste v lese prijizdime uz za sera, jsou tam jiz dve auta. Je to k neuvereni, ale jedno patri mlademu ceskemu paru. Jak se dovidame, jedou z Ruska pres Asii do Australie a pak na Novy Zeland. Celkem to maji naplanovany na rok. Tomu rikame zivot!!! Jsme prvni cesi, ktery potkali v Australii. Po vzajemnych informacich, co jsme jiz videli a co je kde dobry, nas ceka prvni noc spani v aute.

11.12.2003 Rano nas budi papousci na okolnich stromech. V aute se spi kupodivu dobre, na to jak je maly, jsme si mohli i natahnout nohy. Snidane v trave[cesky par je uz fuc] a pak navsteva atrakce Fly tree top walk. Chodime po kovovych lavkach v korunach stromu destneho pralesu[nejvetsi vyska 47m]. Vracime se zpatky na pobrezi a prijizdime na nejkrasnejsi cast GOR, 12 apostolu. Je to opravdu uchvatny pohled na osamocene stojici, morem opracovane, skaliska v mori. Pocasi je nadherne, obloha bez mracku, vitr od more zveda velke vlny, ktere se s ramusem tristi o skaliska a vytvareji bily opar, ktery lehce zahaluje pobrezi. Zastavujeme skoro na kazde vyhlidce a stale se nemuzeme vynadivat na tu krasu. Na konci nas ceka legendarni London Bridge. Puvodne byla tato skala vypadajici jako most spojena s pevninou, ale diky neustalemu pusobeni more jeden pilir spadl. Na tom zbylem zustali dva turisti a museli je zachranovat vrtulnikem. Spime v caravan parku v Portlandu. Hodny majitel nam dava tip na zitrek, nedalekou tuleni kolonii, dostava od nas suvenyr, klicenku s Prahou. Chudak ani nevedel, kde Praha lezi.

12.12.2003 Nemuzeme dospat a rychle vyrazime na Cape Bridgewater, na tulene!!! Musime jit asi hodinu v desti a vetru, ale nam to vubec nevadi. Vidina, ze uvidime tulene na vlastni oci, ne nejake prizraky v dalekohledu, nas zene rychle kupredu. A stoji to opravdu za to. Z vyhlidky na konci skaly pozorujeme [uplne sami, zadny japonci]asi 40m pod nami spici, rvouci, skotacici ve vode tulene. Ve dvou koloniich tesne vedle sebe jich dle informacni tabulky zije kolem 650. Jako bonbonek priplouva skupinka delfinu. Hned se k nim pripojuje tuleni eskorta a doprovazi je podel cele kolonie. Asi aby jim nesvadeli tulenice. Ac neradi, vracime se promokli, ale nadseni k autu. Zapiname topeni na plny pecky[trochu trapne v Australii] a uhanime smerem na sever. Cesta je jednotvarna, po stranach samy pastviny a na nich budto kravy, nebo ovce. Na krajnici v pravidelnych rozestupech cihaji ptaci magpie, jsetli nahodou neco neprejedem a oni budou mit hody. Potkavame tak v prumeru 1 auto za hodinu. K veceru prijizdime k dalsi planovane zastavce, Little Desert National Parku. Projizdime skrz a sledujeme krasny zapad slunce. Na posledni chvili nachazime kemp, kde nas vitaji urvani papusci, ukladajici se na nedalekych stromech ke spanku.

13.12.2003 Vylet do pouste, musime ale po chvilce zastavit, protoze dal uz muzou jen tereni auta, coz to nase rozhodne neni. Jdeme tedy po svych po piscite ceste, nohy se nam bori a okoli je porad stejne, kere s bodlaky a klokani bobky. Spestrenim je jen obcas kvetouci mala kyticka. Bavi nas to asi hodinu a pak se otacime a jdeme zase zpet. Nikde ani zivacka. Kdyz uz zase jedeme autem, prebehne pres cestu asi pulmetrovy varan. Jako spravny lovci beze zbrani vyskakujeme z auta ho zvecnit. Misto pozovani ale prcha na nejblizsi strom a leze porad vys a vys. V zajmu jeho bezpecnosti radeji odjizdime. Jelikoz je 13-teho, musi se neco stat. Chceme se vyfotit u velkeho kamenneho koaly v Dadswells Bridge, zajizdime na parkoviste a najednou vidime, jak do nas couva cerveny auto. Starsi pani nas kouli trefuje do zadniho svetla a narazniku. Pak je to na delsi vypraveni, nebudeme vas ale napinat, vse nakonec dobre dopadne. Volame policii, sepisujem protokol, ze to neni nase vina a po dvou hodinach uz zase uhanime dal. I fotku u koaly jsme stihli. V podvecer uz kempujeme v Grampians National Parku a delame si na BBQ hamburgry. Vyjimecne neni elektricke, ale musime si pod nim rozdelat ohynek.

14.12.2003 Cely den chodime po turach, dvoje krasne vodopady a pochod pres lavove pole na Pinnacle, udkud je vyhled do sirokeho okoli. Vsude je spousta jesterek a ptactva. Sem tam klokan. Pak absolvujeme nocni prejezd do Healesville, kde ve dve rano konecne nachazime misto ke spani v mistnim parku.

15.12.2003 Rano navstevujeme mistni ZOO, kde konecne vidime ptakopyska, ktery nam jako posledni chybel do sbirky australske fauny. Odpoledne vracime auto, meli jsme obavu, ze budou problemy kvuli bouracce, ale vse probehlo hladce a dostavame zpet i zalohu. Celkem jsme najeli asi 1100 km.

16.12.2003 Jelikoz bylo 37C, chladili jsme se v klimatizovanem shopping centru Chadston a u bazenu.

17.12.2003 Cely den jsme byli v City a jen tak se courali a uzivali si naposled mrakodrapy. Na obed jsme byli v Sushi baru, kde nam jidlo vozil pod nos elektricky vlacek. Bylo desny vedro, padla 100 [Fahrenheita], 38 stupnu Celsia, ale my jsme akumulovali teplo, ktere budem potrebovat v CR. Je to velice smutne, ale dnes take delame posledni zapis do denicku z Australie. Zitra se uz totiz vracime zpet do studene Evropy. Odletame v 18:55 mistniho casu z Melbourne. Po zastavce, opet v Kuala Lumpur, by jsme meli pristat v maticce Praze v patek 19. v 8:10 SEC. Bylo to tu fantasticke, vsem muzeme tuto krasnou zemi doporucit.

!!! A H O J  V  C E C H A C H  A  N A  M O R A V E !!!

5.1.2004 Tak už jsme opět v pracovním procesu, přejeme Vám vše nej nej do nového roku 2004. Připravujeme fotky, tak se těšte a zachovejte nám věrnost, neboť čas od času se zde něco zajímavého o 2voříšcích objeví.